Dne 5. března 2004 byly obci Bystřička předsedou parlamentu Lubomírem Zaorálkem slavnostně uděleny obecní symboly: znak a prapor. Na znaku se nachází v zeleném štítě zkřížené zlaté lopaty (karbovačky), které nad stříbrnou zdí vyrůstají z modré vlnité paty. Prapor tvoří tři vodorovné pruhy: zelený, bílý a modrý, v poměru 2:1:1. V žerďové polovině zeleného pruhu jsou zkřížené žluté lopaty (karbovačky). Poměr šířky k délce listu je 2:3. Východiskem pro tvorbu znaku se stala historická pečeť obce. Autorem znaku je Jan Tejkal.
Na rozdíl od jiných pečetí většiny obcí vsetínského panství přináší pečeť obce Bystřička symboly, které poukazují na domáckou výrobu zemědělského domácího nářadí. Ta byla rozšířena i na Bystřičce.
Spolehlivé doklady o užívání obecní pečeti Bystřičky představují otisky pečetního typáře, doložené postupně v několika archivních fondech Moravského zemského archivu v Brně. Nejstarší doklad o užívání obecní pečeti představují písemnosti tzv. Josefského katastru z 80. let 18. století, které jsou nyní uloženy v pobočce Moravského zemského archivu v Kunštátě. Dalším potvrzením užívání pečeti jsou pak pečetní otisky v Matrice výnosu pozemků z roku 1820, uložené nyní v pobočce Moravského zemského archivu v Kunštátě. Nejmladším dokladem o existenci a užívání pečeti Bystřičky je brněnský archivní fond tzv. Popisů hranic z období konce první poloviny 19. století.
Pečeť je tvořena kulatým polem a obrazem dvou zkřížených karbovaček – lopat sloužících k mísení mouky, obilí, nebo nehašeného vápna, ale i dalších sypkých a tekutých materiálů. To může souviset i s existencí lomu na vápenec a pecí na pálení vápna pod vrchem Klenov, uváděných ve druhé polovině 18. století. Karbovačky jsou provázeny vpravo a vlevo, z pohledu pozorovatele, zuby či hranami doleva obrácenými předměty, pravděpodobně hřebeny na česání ovčí vlny. Opis pečeti nás pak spolehlivě přesvědčuje, komu pečetidlo náleží: „PEC. POCTIWE: OBC. BISTRICZKIII“.
Uváděna bývá i obecní pečeť z roku 1744, která má v oválném poli dvě zkřížené lopaty a po jejich stranách poříz a břichatou pilu.
V souladu se zásadami heraldické tvorby se figury zkřížených lopat (karbovaček) z pečeti staly základním prvkem znaku.
Na novější historii obce a současně na jednu z dimenzí jejího dnešního charakteru pak odkazují rovněž figury kvádrové zdi a tzv. vlnité paty štítu, jež vykreslují významné dílo: krajinný a rekreační prvek v obci – přehradu Bystřička.
