Zde naleznete jen několik vybraných tipů, kam se v okolí Bystřičky podívat. Řadu dalších míst vám nabídnou třeba stránky Místopisy a Východní Morava.
Bečva – cyklostezka
Na stránkách si můžete stáhnout aktualizované trasy v GPX.
Beskydy
Z jihovýchodní Evropy, od Dunaje, táhne se velkým obloukem přes Rumunsko, Zakarpatskou Ukrajinu, dále Polskem a Slovenskem pohoří Karpat, které se na českém území stáčí před Moravskou bránou k jihozápadu a končí před Vídní. Ve své západní části jsou Karpaty nazývány též Západními Beskydami nebo Západními Karpatami a zahrnují horská pásma od Tokajských vrchů v Maďarsku a Nízkého Beskydu v Polsku až po Bílé a Malé Karpaty v Čechách a na Slovensku. Na severní Moravě sousedí v karpatském horském oblouku s polskými beskydskými pásmy a Slovenskými Beskydami Moravskoslezské Beskydy, ke kterým se připojují Vsetínské vrchy, Javorníky a další pohoří.
Cáb
Též Vsacký Cáb. Vrchol (841 m) v západní části hřebene Vsetínských vrchů/Vsetínských Beskyd. Pod vrcholem turistická chata Cáb z roku 1928. Na svazích Cábu se nachází prales Kutaný.
Javorníky
Pohoří Javorníky tvoří součást flyšového pásma Karpat, z větší části leží na území Slovenské republiky. Hlavní osa pohoří je tvořena málo členěným hřbetem s nejvyšším bodem Velký Javorník 1 071 m. Papajským sedlem je na jihozápadě oddělena skupina Makyty. Hornatina je obklopena širokým pásmem vrchoviny a to jak na severu k údolí Vsetínské Bečvy, tak na jihu, směrem k údolí Váhu.
Chráněná krajinná oblast Beskydy
Se svou rozlohou 1 160 km2 největší CHKO v České republice. Téměř 70% plochy chráněné oblasti je pokryto lesními porosty. Původně nejhojnějším porostem byly bučiny s jedlí, velké plochy však byly převedeny na smrkové lesy. Přesto se však zachovaly značné plochy původních smíšených lesů. Ty nejzachovalejší představují zhruba 25 chráněných území.
Jablůnka
Obec vznikla již ve 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1505. Roku 1642 se zde vzbouřili Valaši a přepadli královskou pokladnici. V roce 1818 založena papírna, později brusírna skla, malírna skla a továrna na knoflíky. V roce 1903 shořelo při katastrofálním požáru 59 domů a kostel. V roce 1936 založena pyrotechnická továrna, pozdější Zbrojovka. Vrtem při ropném průzkumu zde byla dosažena hloubka 6 000 m. Vedle silnice mezi Jablůnkou a Bystřičkou se na vyvýšenině U kříže nachází památkově chráněný kříž.
Jarcová
Na území obce se nachází skalní útvar a přírodní památka Jarcovská kula pískovcový kříž (asi z roku 1832), který byl v roce 2002 prohlášen za kulturní památku.
Lázy
Místo s krásnými výhledy do kraje, nyní část obce Loučka. Nachází se zde památkově chráněná zvonice.
Lešná u Valašského Meziříčí
Nachází se zde zámek, jeden z objektů Muzea regionu Valašsko.
Maruška
Rozhledna nacházející se na území obce Hošťálková.
Mikulůvka
Na území Mikulůvky zanikla ves Mikulková, o níž se v roce 1505 hovořilo jako o opuštěné. Nynější obec vznikla v průběhu 16. a první poloviny 17. století z pasekářských usedlostí, které zbudovali v údolí potoka poddaní z Pržna. Za návštěvu stojí minimuzeum bývalého vodního mlýna Jana Mikuly. Známá je také zdejší zvonice. Z moderní architektury zaujme zdejší kazatelská stanice evangelického sboru.
Pržno
Již roku 1505 se připomíná jako městečko. Krom dvou kostelů se zde nachází barokní socha Jana Nepomuckého z (1773), kamenný kříž (1793) nebo památná lípa (stáří přibližně 300 let).
Pustevny
Nejvýznamnější horské středisko v Beskydech, nazvané podle poustevníků. Turistické objekty zde byly stavěny Pohorskou jednotou Radhošť již od roku 1891 podle návrhů architekta Dušana Jurkoviče a jsou památkově chráněny. Nachází se zde také vyhlídková stezka.
Radhošť
Pravděpodobně nejznámější hora Beskyd (1 129 m). Údajné kultovní místo starých Slovanů s uctíváním boha Radegasta. Radegast byl prý králem Skytů a Gótů, který na začátku 5. století vpadl do Itálie. Tam byl však poražen, zajat a utracen. Polabští a pobaltští Slované jej pak uctívali jako boha, stavěli mu chrámy a pomníky. Modla v městě Retře byla celá zlatá, měla na hlavě přilbu s ptačími křídly, na prsou znak Ratarů (černou býčí hlavu) a v levé ruce sekeru s dvojitým ostřím. Radegast bývá uctíván jako bůh plodnosti. Podle pověsti stála na vrcholu Radhoště pohanská modla Radegastova až do příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří ji zbořili a na její místo postavili dřevěný kříž. Roku 1868 byl z Radhoště odvezen jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo v Praze. Nyní na vrcholu hory stojí poutní dřevěná kaple sv. Cyrila a Metoděje v románsko-byzantinském slohu z let 1896 – 98. V roce 1924 k ní byl přistavěn dřevěný ochoz a zvonice (rozhledna) v řeckém uniatském slohu. Před kaplí stojí kříž a sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931. Ten je také autorem sochy boha Radegasta, která je umístěna na hřebeni hory.
Rožnov pod Radhoštěm
Město v údolí Rožnovské Bečvy. Poprvé připomínaná osada v roce 1267, roku 1411 povýšená na městys. Účast na povstání Valachů v letech 1622 – 23, selské bouře v letech 1750 – 51. Od roku 1880 město. Od 17. století znám léčebnými účinky čistého vzduchu, vodoléčby a pití žinčice. Tyto klimatické lázně dosáhly evropské pověsti. Zanikly roku 1950. Dnes je město Rožnov p. R. známo především svým Valašským muzeem v přírodě, které bylo v roce 1925 otevřeno zásluhou bratří Jaroňků.
Růžďka
Připomínána už roku 1505, součást vsetínského panství, středisko evangelíků, výroba nožů křiváků. Za náboženských nepokojů roku 1777 zde došlo ke krveprolití, když se občané pokoušeli osvobodit evangelické předáky zajaté vojáky. Tuto událost připomíná pomníček. Katolický kostel z let 1806–07, ve kterém se více než jedno století, od roku 1750, užíval tzv. Růžďecký kancionál, rukopisná památka prženského učitele Martina Mužikovského. Rukopis je uložen v muzeu v Olomouci. Rodiště básníka Bartoše Vlčka (1897–1926). Dále zde najdete pomník padlých v 1. světové válce z roku 1928 a pomník obětí 2. světové války z roku 1948.
Santov
Osada, součást Malé Bystřice. Dřevěná zvonička zde stojící je kopií původní, zaniklé po 2. sv. válce.
Soláň
Po silnici ze Soláně do Velkých Karlovic se kdysi vozila sůl z Polska. Navštívit zde můžete informační centrum Zvonice, ve kterém se koná řada výstav. V blízkém sousedství najdete známou hospodu Čarták nebo můžete navštívit Valašský atelier u Hofmanů.
Valašská Bystřice
Rozlehlá obec v údolí říčky Bystřice připomínaná v pol 17. století jako Randýskova. Známá portášská stanice, velitelé lajtnanti pocházeli z rodu fojtů Křenků. Výroba domácího dřevěného nádobí. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí P. Marie z let 1772 – 1778, před ním dvě kamenné hrobky Křenků z let 1781 a 1791. Možnost celoroční rekreace.
Valašské Meziříčí
Město na soutoku obou Bečev. Vzniklo roku 1923 sloučením samostatných měst Krásno nad Bečvou a Valašské Meziříčí. Obě vznikla na konci 13. století. Několikrát vypáleno, vydrancováno Švédy. V roce 1908 byla ze Zašové do města přenesena gobelínová dílna. Kulturní památky: Žerotínský zámek, zámek Kinských, kostel sv. Trojice, v kterém je nyní umístěno lapidárium. Na náměstí a v okolních uličkách okolo 45 měšťanských domů, městská památková zóna. Navštívit můžete galerii Sýpka, výstavu valašských strašidel.
Součástí města je osada Křivé. Tato původně samostatná obec byla založená ve 14. století. V březnu 1621 proběhla na západním svahu kopce Štěpánov bitva mezi císařskými vojáky a vzbouřenými Valachy. Bylo zabito asi 300 povstalců a další byli upáleni ve stodolách. Popelem tehdy lehla celá vesnice.
Vartovna
Rozhledna na stejnojmenném vrchu.
Velká Lhota
Obec nad přehradou Bystřička, poprvé připomínána 1374. Mnohokrát zpustošena, zvláště ve třicetileté válce a za povstání Valachů po roce 1621. Názvy Stachova, Lukáňova, Chmelova a nejčastěji Hrubá Lhota. Obec se starou písmáckou tradicí. Od konce 18. století domácká výroba perleťových dýmek a obušků. Cennou památkou je evangelický dřevěný toleranční kostel z roku 1783 bez věže, s pozoruhodným interiérem a jednotným vybavením z roku 1839. V letech 1875–95 zde působil evangelický farář Jan Karafiát, autor známých Broučků (1876). Od roku 1980 patří k Velké Lhotě i Malá Lhota. Na území obce se nachází i skalní útvary Medůvka a Kozinec.
Vsetín
Okresní město v údolí Vsetínské Bečvy. Setkávají se tu tři pásma – Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy a Vsetínské vrchy. Řeka Bečva dělí město na dvě části. Starší Horní město bylo založeno na přelomu 13. a 14. století na vysoké terase položené 40 m nad hladinou Bečvy. Dolní město vzniklo v polovině 17. století. Obě části spojeny v roce 1849. Ve Vsetíně zahájil roku 1609 svou kariéru Albrecht z Valdštejna sňatkem s bohatou vdovou, majitelkou panství. Pod vlivem petice valašských evangelíků vydal císař Josef II. po své návštěvě Vsetína roku 1780 toleranční patent (1781). V zámku sídlo Muzea regionu Valašsko. Na Horní Jasénce můžete navštívit modlitebnu církve bratrské, jedná se o moderní architektura ze sedmdesátých let.
Vsetínské vrchy
Vsetínské vrchy jsou součástí beskydského horského oblouku. Obdobně i u nich je osou úzký pruh hornatiny budovaný odolnými soláňskými vrstvami s nejvýše vystupující Vysokou 1 024 m. K severu k Rožnovské brázdě a zvláště k jihu směrem k údolí Vsetínské Bečvy je lemován pásmem vrchoviny. Vsetínské vrchy jsou převážně zalesněné.