Příroda

Obec Bystřička se nachází v oblasti mírného klimatického pásu s pravidelným ročním cyklem teplot a srážek a leží na západním okraji Vsetínských vrchů či Vsetínských Beskyd (tento název, dříve též i Vsacké Beskydy, se od roku 2014 znovu vrací do map). Půdy jsou v obci převážně jílovité a štěrkopískovité. Nejníže položená část se nachází v severozápadním okraji katastru, v místech, kde protéká řeka Bečva, v nadmořské výšce 305 m. Nejvyšším bodem na katastru obce je vrchol Zámčiska na hřbetu Klenova v nadmořské výšce 678 m. Pro jednotlivé skalní útvary se vžily názvy Havránka, Zámčisko, Jazevky. Okolí vrcholu Zámčisko a hřbet jižně od přehrady Bystřička tvoří přírodní rezervaci Klenov, která byla vyhlášena v roce 1999. Katastr je z více než 50 procent pokryt lesy. Největší zalesnění se nachází v oblasti Klenova, které také patří mezi přírodně zachovalejší lesy s bukem a typickou faunou. Zemědělská krajina Bystřičky je do značné míry ovlivněna intenzivním hospodařením v 60. až 80. letech dvacátého století.
Největším vodním tokem je Vsetínská Bečva. Druhým větším je potok Bystřice, všeobecně nazývaný Bystřička, který je pravostranným přítokem Vsetínské Bečvy a který protéká celou obcí. Pramení na severním svahu Beskyd (891 m n. m.). Protéká obcí Valašská Bystřice a pod soutokem s potokem Malá Bystřička a silničním mostem u pohostinství se vlévá do vodní nádrže Bystřička. Do Vsetínské Bečvy se vlévá v ř. km 68,9. Plocha povodí Bystřice je 64,0 km2 a délka toku je 16,5 km. Průměrný průtok je 0,864 m3/s. Potok je v obci v celé délce zregulován. V oblasti Pod Růžďkou je do něj zaústěn levostranný přítok Růžďka. Největší vodní plochu představuje vodní nádrž, která zasahuje i do katastrů okolních obcí Velká Lhota a Malá Bystřice.
Ze vzácnějších druhů flóry je nejvýznamnější výskyt silně ohroženého druhu ladoňky karpatské v lokalitě U Vaňků, kde se vzácně vyskytuje i lilie zlatohlavá. Také tato lokalita s listnatým lesem a přirozenou skladbou dřevin a typickými druhy hajní květeny, která se nachází jižně od železničního nádraží v nadmořské výšce 315 až 340 m, byla vyhlášena v roce 1999 přírodní památkou. Na mokřadních loukách lze pak narazit na výskyt vzácnějšího prstnatce májového z druhu orchidejí, na okrajích lesů prstnatec Fuchsův, na loukách podél smrkových lesů kruštík širokolistý.
Ze vzácnějších hub byly na Bystřičce nalezeny např. pavučinec skořicový, pavučinec podzimní, šafránka ozdobná, kuřátko hřebenité, kuřátko svraskalé, ryzec lososový, ryzec nasládlý, ryzec světlý, holubinka bílá, holubinka osmahlá, hřib kaštanový, hřib siný, šupinovka slizká, šupinovka zhoubná, bedla ostrošupinná, lakovka zakroucená, rudoušek uťatý, líha srostlá aj. Významná je hlavně lokalita v okolí Klenova. Zde se vyskytuje zavlečený i květnatec Archerův, jehož původní domovinou je australská a tasmánská oblast.
Z běžných savců jmenujme srnce, zajíce, lišku, jezevce, kunu lesní, veverku, jelena, muflona, u sídel ježka a kunu skalní. Pravidelně se vyskytuje též vzácná vydra říční. Běžně pak netopýr velký a netopýr ušatý. V roce 1996 byly pod Pálenisky nalezeny stopy medvěda. V posledních letech lze pozorovat u Bečvy výskyt bobra evropského.
Ze vzácnějších druhů ptáků je v okolí Klenova zaznamenána přítomnost čápa černého, výra velkého, krkavce velkého, strakapouda bělohřbetého, datla černého, lejska malého. Z dalších vzácnějších druhů byl pozorován ledňáček říční, skorec vodní, cvrčilka říční, volavka popelavá, bramborníček černohlavý, konipas luční, čejka chocholatá.
Z bezobratlých se v nádrži vyskytují škeble rybničná, škeble říční, rak bahenní a rak říční. Z ryb kapři, štiky, úhoři, candáti, okouni, sumci, dříve též hlavatky. V říčce je pak nejčastějším druhem pstruh obecný, na Bečvě pak parma obecná, lipan podhorní, ostroretka stěhovavá, ouklejka pruhovaná, hrouzek obecný, mřenka mramorovaná.
Z plazů se vyskytují např. užovka obojková, slepýš křehký, ještěrka obecná, ještěrka živorodá, vzácně zmije obecná. Z obojživelníků pak skokan hnědý, ropucha obecná, kuňka žlutobřichá, mlok skvrnitý, vzácněji pak rosnička zelená, ropucha zelená, skokan skřehotavý, čolek horský a čolek obecný. Nejvíc obojživelníků lze najít v okolí přehrady.